Jdi na obsah Jdi na menu
 


    Po lońském vydařeném výletu na turnaj do Povine na Slovensku, jsme se letos rozhodli svoji účast zoopakovat.

     Poslední červencovou sobotu 31.7. v 7:30 hod. vyjela od výčapské sokolovny kolona šesti aut na tento mezistátní fotbalový turnaj. Všichni řádně naloženi až po střechy aut jsme pěkně pospolu cestovali, kromě Peckových. Ti ze strachu, že se jim Jarda bude tlačit na nárazník, vyrazili o dvě hodiny dříve.

     Naše první zastávka byla hned ve Studenci na benzíně, kde někteří doplnili paliva do aut, jiní tekutiny a vydali jsme se na cestu. Dojeli jsme na další benzinu k Hlinsku pod Hostýnem, kde bylo třeba provést opravu Kouřílkovic vozu, který odmítal jet na všechny válce. Ještě, že se na poslední chvilku rozhodl s námi odcestovat Tomáš Matoušek, jehož služby se nám - zejména tedy Čouďasovi - nesmírně hodily. Byla provedena výměna svíček, ale tady problém bohužel nebyl.  Popojeli jsme o kousek dál do nejbližší opravny a prodejny náhradních dílů, ale bohužel jsme nepořídili. Pavel s Tomášem tedy odjeli až do Zlína, kde zakoupili nový modul a provedli opravu. My jsme se po vzájemné domluvě rozdělili do zbývajících aut a pokračovali k cíli prozatím bez nich.

     Do Povine jsme dorazili těsně před zahájením, které se ještě protahovalo aby se stihli dostavit i automechanik a jeho zákazník s právě opraveným vozem. Když už bylo jasné, že začátek sice nestihnou, ale během kopání penalt přijedou, proběhlo zahájení paní starostkou a výkopy mohly začít. Na místě konání už na nás čekal Antonín Loucký, který se na turnaj rovněž vydal se svojí přítelkyní. Na kopání penalt se od nás přihlásilo celkem 12 koní, což byli všichni mužští - Tomáš Pecka st., Tomáš Pecka ml., Jan Pecka, Antonín Loucký, Matěj Semerád, Jaroslav Nikrmajer, Michal Kopeček, Lukáš Krátký, Pavel Kouřílek, Richard Zmeškal, Tomáš Matoušek, Jožka Pavlusík.

     V prvním kole uspěli pouze mlaďoši, ostatním se nezadařilo. Hned ve druhém kole se ovšem karta obrátila a tak se stalo, že každý soutěžící se musel minimálně jednou vykoupit, což bylo nutné k další účasti v soutěži. Zápisné i každé vykoupení stálo 4 eura a vykupovat se dalo do pátého kola včetně. Pak už další neúspěch znamenal opuštění soutěže. Vzhledem k tomu, že přihlášeno bylo víc jak 70 soutěžících a téměř všichni neúspěšní se vždy vykoupili, tak ono páté kolo bylo již s vděkem uvítáno, neboť pak už zápolení nabíralo konce.

Z našich chlapů se nejdále dostali tři Jožka, Jarda a Michal, ovšem deváté kolo bylo pro poslední želízko v ohni, Jaroslava , konečné.

     Hned po skončení soutěže, jsme si pobalili svoje saky paky, které jsme si v okolí našich zaparkovaných aut rozložili a vydali se do nedaleké ubytovny, kde jsme měli mít domluvené ubytování. Jenže opak byl pravdou a tak se situace z loňska opakovala. Před ubytovnou zaparkovaná auta, kolem postávají a posedávají jejich osádky a čekají jak to všechno dopadne. Majitel, přestože naše ubytování bylo domluveno, tam ubytoval Maďary, kteří prý přijeli dřív. Nakonec se situace vyřešila tak, že jsme k dispozici dostali tři pokoje a zbytek si udělal noclehárnu v tělocvičně. To jsme ještě netušili, že problémy budou i v noci až se budou naši maďarští sousedé vracet na ubytovnu a nikoho z nás nenechají vyspat.

     Poměrně rozladění a hlavně nevyspaní jsme si v přírodě udělali snídani v 11 hodin se vydali na cestu do Povine, kde byl úderem dvanácté zahájen turnaj. Tam za námi přicestovaly další fotbalové posily, jak do týmu staříků, tak hráči Ačka. Ve třech vozech, vážili tuto dalekou cestu opravdu jen na otočku s tím, že ráno vyrazili, na Slovensku strávili odpoledne a po fotbale hned cestovali zase domů Petr Odstrčil, Roman Šoukal, David Pokorný, Luděk Dvořáček, Jakub Jeleček, Roman Macek, Lukáš Jeleček, Josef Šimeček, Jan Jonáš, Vojtěch Nikrmajer, Jiří Trnka, Jakub Dokulil